absurdní
[ʔapsurdňiː]
přídavné jméno
⟨lat.⟩
1. (2. st. -nější)
nedávající smysl, jsoucí v rozporu se skutečností, s logikou, nesmyslný:
absurdní myšlenka / tvrzení / řešení
absurdní humor založený na nelogických myšlenkových spojeních
absurdní požadavky
absurdní přerozdělování majetku
Dostali jsme se do absurdní situace.
Představa, že by byly zrušeny školy pro zdravotně postižené, je absurdní.
Nemohlo být řečeno nic absurdnějšího.
Každé, i to nejabsurdnější podezření je nutno prověřit.
2. literární věda
(o uměleckém díle)
zobrazující vztahy mezi prvky skutečnosti jako nelogické nebo protismyslné, pomocí černého humoru reflektující absurditu života ovládaného konvencí, stupiditou ap.:
absurdní literatura
absurdní poetika Franze Kafky
Koprodukční snímek je absurdní tragikomedií.
Můj zážitek by byl námětem pro absurdní povídku.
□ absurdní drama literární věda, divadelnictví
divadelní hra často postrádající souvislý děj, charakteristiku postav a dialog, zobrazující skutečnost, která postrádá smysl, a ilustrující nemožnost vzájemného dorozumění
→ doklady v korpusu
3. (2. st. -nější)
výrazně přesahující obvyklou míru, neuvěřitelný:
anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek
Za minipokoj platí naprosto absurdní nájem.
Absurdní ceny bydlení ruinují veřejné rozpočty.
Lednička má úplně absurdní velikost šuplíků, kam se dá umístit hodně věcí, ale pak k nim přes vrstvu všeho není přístup.
◊ absurdní divadlo
nesmyslné, neuvěřitelné nebo směšné jednání odporující logice, rozumovému vysvětlení
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔapsurdňiː]
přídavné jméno
⟨lat.⟩
1. (2. st. -nější)
nedávající smysl, jsoucí v rozporu se skutečností, s logikou, nesmyslný:
absurdní myšlenka / tvrzení / řešení
absurdní humor založený na nelogických myšlenkových spojeních
absurdní požadavky
absurdní přerozdělování majetku
Dostali jsme se do absurdní situace.
Představa, že by byly zrušeny školy pro zdravotně postižené, je absurdní.
Nemohlo být řečeno nic absurdnějšího.
Každé, i to nejabsurdnější podezření je nutno prověřit.
2. literární věda
(o uměleckém díle)
zobrazující vztahy mezi prvky skutečnosti jako nelogické nebo protismyslné, pomocí černého humoru reflektující absurditu života ovládaného konvencí, stupiditou ap.:
absurdní literatura
absurdní poetika Franze Kafky
Koprodukční snímek je absurdní tragikomedií.
Můj zážitek by byl námětem pro absurdní povídku.
□ absurdní drama literární věda, divadelnictví
divadelní hra často postrádající souvislý děj, charakteristiku postav a dialog, zobrazující skutečnost, která postrádá smysl, a ilustrující nemožnost vzájemného dorozumění
→ doklady v korpusu
3. (2. st. -nější)
výrazně přesahující obvyklou míru, neuvěřitelný:
anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek
Za minipokoj platí naprosto absurdní nájem.
Absurdní ceny bydlení ruinují veřejné rozpočty.
Lednička má úplně absurdní velikost šuplíků, kam se dá umístit hodně věcí, ale pak k nim přes vrstvu všeho není přístup.
◊ absurdní divadlo
nesmyslné, neuvěřitelné nebo směšné jednání odporující logice, rozumovému vysvětlení
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)